Nejčastější příčiny, které způsobují vlhnutí budovy a zdiva

Pozorujete na svém domě nebo jiné budově znaky vlhnutí zdiva? Plísně, vlhké omítky či kapičky vody na stěnách? Existuje až dvanáct příčin vlhkosti, nejčastějšími příčinami vlhkosti ve zdivu však bývají právě čtyři příčiny, které vám přiblížíme v tomto článku. Právě tyto čtyři příčiny mohou být důvodem vzniku vlhkých stěn a plísní, a proto si nechte poradit nejlepší způsob, jak se vlhkosti zbavit.

1. Kondenzace vody na stěnách

Kondenzace vody na povrchu stěny vzniká v důsledku dosažení rosného bodu vodních par ve vzduchu. Bývá způsobena nedostatečnou tepelnou izolací stěny, přítomností tepelného mostu nebo v zatepleném domě polystyrenem; v kombinaci s plastovými okny dům zcela uzavřeme a stává se neprodyšný. V některých případech bývá kondenzace vody na stěnách způsobená i vysokou vlhkostí vzduchu, např. když se vaří a nevětrá.

Obrovským problémem je vznik plísně na vnitřních površích. Zkondenzovaná voda umožňuje růst plísní na materiálech, jako je latex v barvě na stěny.

Vzduch obsahuje plísňové spóry (výtrusy) různého druhu, které se podobně jako prach usazují na površích stěn a nábytku. Ani na vzduchu, ani na suchých površích nenacházejí tyto spóry podmínky na růst. Pokud povrch zvlhne (kondenzuje voda, prosákne dešťová voda, zateče voda z vany apod.), začínají tyto plísňové spóry velmi bujně růst, vytvoří viditelný plísňový trávník. Pokud tato vlhkost vyschne, přestane nárůst – vývoj plísně se začne až tehdy, jakmile se vlhkost opět vyskytne. Pokud chceme odstranit již vzniklou plíseň, musíme dbát především na to, aby povrchy napadené plísní vyschly, a zabránit opakovatelný zvlhnutí. Plíseň potřebuje vlhkost, a ta může vzniknout kondenzací (sražením) vody nacházející se ve vzduchu.

2. Vzlínání vody ze země

Staré budovy mají mnohdy poškozenou, nebo dokonce neexistující hydroizolaci spodní stavby proti vodě a zemní vlhkosti. Voda do zdí tak stoupá velmi snadno. Tento fyzikální mechanismus se nazývá vzlínání. Díky němu dokáže voda stoupat do výšky a poškozovat tím zdi. Řešení tohoto typu vlhkosti je třeba odstranit komplexně, a proto je třeba posouzení stavby skutečným odborníkům.

3. Hygroskopická vlhkost

Každá zeď a každá omítka obsahují určité množství hygroskopické vlastní soli (sůl ve zdi) jakož i cizí sůl (např. sůl ze země). Tyto soli se působením kapilární vzlínající vlhkosti „vymývají“ ze země příp. ze zdiva. Ukládají se nejčastěji v odpařovací zóně zdiva, v omítce nebo nátěru. I když je zdivo uvnitř suché, může se stará, zasoleny omítka či nátěr při vyšší vzdušné vlhkosti jevit jako mokrá (hygroskopická).

4. Dešťová voda

Další z příčin vlhnutí zdiva je i dešťová voda, která může do zdí pronikat několika způsoby. Buď do stěn stéká přes trhliny ve fasádě domu, nebo nasakuje do špatné omítky, která vlhkost propouští. Na vině přitom nemusí být jen právě padající déšť, ale i dešťová voda odražená od okolí, která naráží na zdi vaší budovy. Její nejčastějším projevem jsou zelené mapy na soklové oblasti.

Jak si účinně poradit s vlhkostí?

Na trhu existuje mnoho metod, kterými lze vlhnutí pozastavit. Při každé metodě však třeba brát v úvahu typ vlhkosti a její účinnost z dlouhodobého hlediska. Pokud jste již vyzkoušeli více neúčinných metod, nebo se chcete ohledně vysušování zdiva jen poradit, neváhejte nás kontaktovat. Naši technici vám ochotně poradí a zároveň důkladně vysvětlí, v čem spočívá naše AQUAPOL technologie vysušování budov a proč je právě ona dlouhodobě účinná.